Ještě si živě pamatuji na svůj první skutečný mistrák. Nastoupil jsem jako pravá spojka (před zápasem jsme se šel táty zeptat, co to znamená a kde mám běhat) za legendární a dnes už neexistující klub TJ BOPO Třebíč proti Okříškám a vyhráli jsme 1:0. Bylo mi zhruba 10 let. Pája svůj křest ohněm zažil v 6ti letech a 8 dnech. Já tehdy hrál za základnu, Pája za přípravku. Nebo taky U8 (under eight year).
Soupeřem byly Velvary. Nehrálo se na celé hřiště jako já tehdy, ale jen asi na čtvrtinu. Taky se nehrálo na dva poločasy jako tehdy, ale na třetiny (po šestnácti minutách).
Přílepští junioři se rvali jako o život, ale soupeř byl nad jejich síly. Do análů je tak nutno zaznamenat první porážku a skóre 0:10. Pro kluky to bude letos těžká sezóna, Velvary měly být podle dalších výsledků hratelné…Tak hodně zdaru a hlavu vzhůru. Jedno moudro praví, že je třeba se naučit nejdříve prohrávat, abych pak mohl vítězit. Tak snad se to kluci nebudou učit moc dlouho.
Podívejte se na fotky.
