Budíci v akci…

Léto v Česku definitivně skončilo, nicméně existují místa, kde se ještě teď můžete potkat se slunečními paprsky v takové intenzitě, že se naopak na ty naše podzimní plískanice začnete skoro i těšit.

Jedním z těch míst je naprosto fantastická pláž u hotelu Top, který najdete necelý kilometr od městečka Avsallar na jižním pobřeží Turecka. Takže pokud chcete načerpat ještě trochu letní nálady, udělejte si čas a ponořte se do následujících řádek.

Top Hotel

Místem našich letošních letních radovánek byl zvolen hotel, jehož název je tak trochu netypický. Říká si „Top“, tedy něco jako „špička“ nebo „nejlepší“. No, nutno dodat, že skutečnost za tímto názvem lehce pokulhává, ale není to zase až tak hrozný. Pusťme se tedy na chvíli do jakési minirecenze.

Hotel nepůsobí nijak honosně a ani honosný není. Na druhou stranu je na něm sympatické třeba to, že z těch 4 plážových hotelů, co jsem měl možnost vidět, měl tento nejčistší koupelnu. Vůbec, co se týkalo čistoty, bylo vše v nejlepším pořádku. Lidé v hotelu byli taky docela fajn, nemám rád takovéto neustálé osahávání a pošklebování personálu na děti, ale to se konalo ve velmi omezené míře, takže se dalo bez problému snést.

Pravdou je, že ántré neměl hotel kdovíjaké. Chtěli jsme na pokoj postýlku, nebyla tam. Bohužel tam nebyla ale ani lednička. Ale zato tam byly ručníky pro tři, místo pro čtyři. Nu což, oprašme němčinu (nevím proč, ale v tomhle hotelu s angličtinou moc nepochodíte; ještě tak ruštinu) a hurá na recepci. Entšuldigiung, ich hábe aine fráge…. Osoba na druhé straně stolu se na mě chvíli dívala a já si říkal ajééé, to nám to začíná. Ale nakonec se chopila papíru a tužky a po zaznamenání našeho čísla pokoje i telefonu, do kterého něco (nejspíše turecky) drmolila. No a než jsme se vykoupali v bazénu, bylo všechno na svém místě. Bohužel ale lednička neobsahovala láhve s pitím, tak  jak měli ostatní. No nic, počkáme na zítřek. Ani zítra se žádná láhev nekonala… A jak jsme se následující den dozvěděli od delegátky, ani se konat nebude. Top Hotel pití do ledniček nedoplňuje, pouze umístí pro každého ubytovaného jednu lahvičku vody při příjezdu.

Když už jsem se výše zmínil o koupání v bazénu…bazén je tu jeden velký, pro normální plavání, připojeny jsou i bazény dětské, takové ty brouzdálky. Voda čistá, všechno bez problému. Jediný problém je lehké poddimenzování lehátek okolo bazénu. Nejpozději každý den v 7:00 jsou všechny obsazené ručníky a to i přesto, že před bazénem stojí nápis „It’s forbidden to reserve your place on the pool“ (Je zakázáno si rezervovat místa u bazénu). No, možná to bude tím, že chyběl nápis v azbuce…

K lehátkům dodává místní obsluha matrace. Ale až tak zhruba po hodině Vašeho pobytu na lehátku. A ručníky? Zapomeňte. Podobné je to s lehátky na pláži. Dohadovali jsme se s Drahuškou, jestli pro každého ubytovaného je na pláži místo, já tvrdil, že ne, Drahuška opak. Ale jak to vlastně je nevíme…

Abych učinil zpravodajské povinnosti zadost, musím ještě zmínit jeden odlehlý koutek hotelu, kde je další bazén pro děti a to včetně tří tobogánů. To byla Mekka našich dětí. Pravda je, že jsme se od počátečních 4 hodin pobytu zde, dostali k nějakým 2, tak jak i u dětí postupně fungoval zákon klesajícího mezního užitku. Pro úplnost je potřeba dodat, že tobogány jsou v provozu (je na nich puštěna voda) pouze od 10:00 – 12:00 a od 14:00 – 16:00. Hned vedle je tenisový kurt, kde v jedno pravé poledne vyběhli dva blázni v bílých tričkách. Než jsem stačil s Luckou sjet jednu jízdu na tobogánu, už byli do půl těla a tři druhé jízdě tam už nebyli vůbec.

Co se týče jídla a pití. Snídaně jsou denně stejné, akorát jeden den byla možnost dát si vaječnou omeletu se sýrem (výborná!). Přes den jsou k dispozici gezleme (pšeničká placka plněná sýrem), za což lze přidělit zcela jistě plusové body. Oběd a večeře byly v pohodě. Minimálně dvě různá hlavní jídla, spousta zeleniny, ovoce, jako přílohy nejčastěji hranolky a rýže (výborná!). V 16:00 pak sušenky a káva. Tady problém nebyl. Co jsem jako problém trochu vnímal byly nápoje. Jednak byly neuvěřitelně ledové, ale hlavně k nim nebyl až tak úplně jednoduchý přístup. Přes den je vlastně jediná pořádná možnost a tou je bar u bazénu. Je sice tak nějak uprostřed areálu, ale pokud jste u tobogánu nebo na pláži, bude Vás to nějaký ten krok stát. Drobnost, ale obtěžuje.

Nicméně je už asi čas taky ukázat nějakou fotku. Takže pokud máte zájem, koukněte se jak to tam vypadá.

A jak jsme se měli?

Báječně! O co méně jsem byl odvázaný z hotelu, o to více jsem byl odvázaný z pláže a z moře. Opravdová fantazie! Je pravda, že když jsme poprvé vlezli do moře, natrefili jsme zrovna na kameny, ale po bedlivé rekognoskaci jsme objevili i místa s pozvolným vstupem do moře plné jemného písku.

Lucka se vřítila napoprvé do moře, vstříc ji přišla jedna metrová vlna, spláchla ji a ozvalo se „Pyč, do moe uz ne!“ A tak jsme si říkali, že sem už Lucku nedostaneme. Ale oklepala se z toho (sice až druhý den) a pak ve vlnách řádila jak černá ruka.

A cože mě na té pláži a moři nejvíce zaujalo? Moře bylo absolutně čisté, ani jednou jsme nezpozorovali vyplavené nějaké dary moře typu chaluhy a tráva.  Moře bylo neuvěřitelně teplé. Ještě nikdy jsme nelezl do žádné vody tak, abych to skoro nezaregistroval. Na pláži se dalo krásně hrát a stavět z písku všemožné stavby a hlavně…bylo tu členité okolí. Sem tam ostrůvek, o který se tříštily vlny, kousek dále zátoka, na ní domeček, okolo zeleň v podobě stromů.

Taky jsme podnikli výlet dolmuší (taková turecká MHD, která jezdí jak se ji zachce a hlavně kam se jí zachce a za kolik se jí zachce) do nedalekého Avsallaru, kde jsme (hlavně D.) svedli víceméně úspěšné souboje s tamními prodejci  a nakoupili všemožné, stoprocentně pravé a značkové, oblečení a dárky.

Hodně času jsme taky strávili na tobogánech. Pája navázal kamarádství s tureckým klukem jménem Bert a ačkoli si nerozuměli ani slovo, těšili se každý den jeden na druhého a jezdili jen společně. Chvíli s nimi jezdila i Lucka. Pája řekl Bertovi „Počkej na Lucku“ a Bert seděl jak přikovanej, dokud Lucka nepřišla. Jak kdyby přesně rozuměl, co mu Pája říká.

Týden utekl jako voda a osobně jsem se už docela těšil domů. Bydleli jsme v posledním patře, kde teplota i se zapnutou klimatizací neklesala pod 30 stupňů, což zejména v noci byl problém. Poslední dvě noci jsme spali snad 3 hodiny. Nepřikrytí, nazí a stejně zpocení.

Pokud Vám připadá, že jsem hotel zdrbnul,ve skutečnosti to vůbec nebylo tak špatný, všechny nedostatky bohatě převážila super pláž a moře. Takže já mohu rodinám s dětmi jen doporučit. Pravda je, že v hotelu chybí animátoři (nám to nevadilo) a pohybují se tu jen dvě cílové skupiny. Důchodci a rodiny s dětmi. Ale to taky není na závadu. Takže pokud hledáte tip na letní dovolenou, popřemýšlejte o Top Hotelu a nebo vedle stojícím Pegasus hotelu, který vypadá ještě lépe a má možná ještě o trochu lepší pláž.

A nakonec fotky (s heslem).